Čtvrtá konference NIKEZ 2026: Vědecké důkazy a data jako základ kvalitnější zdravotní péče

Konference NIKEZ 2026

Jak převádět vědecké důkazy do klinické praxe a využívat národní doporučené postupy ke zvyšování kvality zdravotní péče? I těmto otázkám se věnovala čtvrtá Konference NIKEZ 2026, která se uskutečnila 8. října 2026 poprvé v online formátu. Setkání odborníků, zástupců zdravotnických institucí a dalších aktérů zdravotního systému zdůraznilo význam medicíny založené na důkazech (Evidence-Based Medicine, EBM), transparentní práce s daty a mezioborové spolupráce.

Konferenci zahájil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který zdůraznil význam vědeckých důkazů a kvalitních dat pro rozhodování ve zdravotnictví. Program následně nabídl pohled na tvorbu a implementaci doporučených postupů Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ), jejich roli při systémových změnách i konkrétní zkušenosti z klinické praxe.

Data jako základ pro zvyšování kvality zdravotní péče

Úvodní blok konference se zaměřil na význam sběru, analýzy a především transparentního zveřejňování zdravotnických dat. Příspěvky Adama Vojtěcha, Mariana Rybáře a Tomáše Hauera spojovalo přesvědčení, že dostupná a srozumitelná data představují důležitý předpoklad pro identifikaci nedostatků a cílené zlepšování zdravotní péče.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jako příklad uvedl využití dat o dostupnosti iktových center a dojezdových dobách zdravotnické záchranné služby. Díky jejich zveřejnění bylo možné identifikovat oblasti, ve kterých se pacienti dostávají k potřebné péči obtížněji, a na základě těchto zjištění rozhodovat o umístění nových iktových center.

Předseda Výkonné rady NIKEZ Marian Rybář představil také význam dat a vědeckých důkazů pro plánování zdravotní péče, například v oblasti onkologie, organizace péče a centralizace vysoce specializovaných výkonů. Zdůraznil přitom, že rozhodování o centralizaci musí vycházet z doložených přínosů. V oblasti vysoce specializované onkochirurgické péče sehrály významnou roli také souhrny zahraničních důkazů zpracované Metodickým centrem NIKEZ.

Doporučené postupy NIKEZ: Od vědeckých důkazů k praxi

Další část programu představila výstupy Metodického centra NIKEZ, mezi které patří souhrny důkazů, operativní doporučení a doporučené postupy. Miloslav Klugar zdůraznil význam kvalitní metodiky a transparentnosti při jejich tvorbě, zatímco Vladimír Černý se věnoval zejména praktickým důsledkům jejich využívání.

Na téma dostupnosti odborných informací pro veřejnost navázal Martin Komenda, který představil spolupráci NIKEZ s Národním zdravotnickým informačním portálem (NZIP). Jejím cílem je zpřístupňovat informace o doporučených postupech ve srozumitelné podobě a přispívat k rozvoji zdravotní a datové gramotnosti.

Tomáš Pavlík následně upozornil na potenciál národních doporučení při nastavování úhradových mechanismů. Doporučené postupy mohou přispívat ke standardizaci klinické praxe a ke zvyšování dostupnosti i kvality péče. Aby však jejich přínos přesáhl rámec odborných dokumentů, je nezbytná spolupráce odborných společností, poskytovatelů zdravotních služeb, plátců péče a dalších zainteresovaných stran.

Spolupráce odborníků jako předpoklad systémových změn

Význam spolupráce při tvorbě a implementaci doporučených postupů byl ústředním tématem panelové diskuse s názvem Doporučené postupy – odborný dokument, nebo nástroj změny zdravotního systému? Diskuse se zaměřila na roli doporučení NIKEZ při prosazování odborných, organizačních a úhradových priorit odborných společností.

Vladimír Černý v úvodu zdůraznil, že kvalitně zpracované doporučené postupy mohou přispívat nejen ke zlepšení péče o jednotlivé pacienty, ale také k systémovým změnám, které vedou k lepším klinickým výsledkům, vyšší kvalitě péče a nákladové efektivitě.

Panelové diskuse se zúčastnili Vladimír Černý, Miloslav Klugar, Jan Kolář, Jiří Moláček, Vladimír Palička, Marian Rybář a Aleš Tomek. Diskutující zdůraznili potřebu koordinovaného postupu NIKEZ, odborných společností, Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a dalších relevantních partnerů.

Pro skutečné uplatnění doporučení v praxi je důležité zohledňovat podmínky klinického provozu, posuzovat náklady ve vztahu k očekávaným přínosům a systematicky rozvíjet způsoby, kterými se doporučení dostávají k odborné veřejnosti. Právě propojení vědeckých důkazů s organizačními a úhradovými nástroji může podpořit jejich využití při řízení zdravotní péče.

Národní doporučení v klinické praxi

Zkušenosti s přípravou a využíváním národních doporučení představili také odborníci z různých oblastí zdravotnictví. Martina Koziar Vašáková se věnovala screeningu rakoviny plic a podpoře plicního zdraví, na niž navázal Hynek Mírka s tématem vedlejších nálezů při screeningu karcinomu plic.

Hana Vaňková představila národní doporučení v kontextu Národního plánu rozvoje geriatrické péče a Marek Mechl se zaměřil na národní standardizaci protokolů magnetické rezonance. Jednotlivé příspěvky ukázaly, jak mohou doporučené postupy přispívat ke sjednocování odborné praxe a podporovat systematický rozvoj zdravotních služeb.

Projekt KOMPAS: Doporučené postupy pro kvalitnější domácí péči

Závěrečný tematický blok byl věnován domácí a komunitní ošetřovatelské péči a mezinárodní spolupráci v rámci projektu KOMPAS. Marcela Koudelková a Dagmar Tučková představily projekt, jehož součástí je příprava dvou národních doporučených postupů zaměřených na organizaci domácí péče.

Perspektivu pacientů a neformálních pečujících přiblížila Lucie Ovsenáková. Lucie Alblová se následně věnovala potřebám zdravotních sester poskytujících péči v domácím prostředí a překážkám, které jim současné nastavení systému přináší.

Mezinárodní rozměr tématu doplnila Nancy Helou ze Švýcarska příspěvkem Switzerland-Czechia Cooperation in the KOMPAS Project: Transforming Home Care in Czechia. Představila fungování domácí péče ve Švýcarsku a možnosti česko-švýcarské spolupráce při rozvoji domácích zdravotních služeb.

Propojování důkazů, dat a rozhodování

Čtvrtá Konference NIKEZ 2026 ukázala, že kvalitní zdravotní péče vyžaduje nejen dostupnost vědeckých důkazů a spolehlivých dat, ale také jejich systematické využívání při klinickém rozhodování a řízení zdravotního systému. Důležitou roli v tomto procesu hrají transparentní metodické postupy, spolupráce odborných společností a dalších partnerů i promyšlená implementace národních doporučení.

Záznamy a další materiály z konference: