Použití antibiotik v léčbě onemocnění COVID-19

 Klíčová sdělení

-          Antibiotikum azitromycin není účinnou léčbou onemocnění COVID-19.

-          Kvůli nedostatku studií není zřejmé, jestli jsou jiná antibiotika kromě azitromycinu účinnou léčbou onemocnění COVID-19.

-          V současnosti probíhá 19 studií zkoumajících účinnost antibiotik v léčbě onemocnění COVID-19. Pokud jejich výsledky změní závěry tohoto review, bude se review aktualizovat.

Co jsou to antibiotika

Antibiotika jsou relativně levné a běžně používané látky v léčbě bakteriálních infekcí. Některé nedávné laboratorní studie zjistily, že antibiotika mohou také zpomalovat množení některých virů, a to včetně viru SARS-CoV-2, tedy viru způsobujícího onemocnění COVID-19. Jedno z antibiotik, azitromycin, v laboratorních testech snižovalo aktivitu viru a zánět. Proto bylo použití azitromycinu zkoumáno jako potenciální léčba onemocnění COVID-19. Pro zařazení antibiotik do léčby onemocnění COVID-19 jsou však zapotřebí spolehlivé důkazy, protože nadužívání antibiotik vede k rozvoji antibiotické rezistence. Antibiotická rezistence je získaná odolnost mikroorganismů k antimikrobiálně působící látce. Na mikroorganismus původně účinné antibiotikum se tak stává neúčinným.

Cíl

Cílem bylo zjistit, jaký vliv má použití antibiotik u pacientů s onemocněním COVID-19 na úmrtnost, závažnost onemocnění a délku infekce. Dále bylo cílem zjistit vliv použití antibiotik na kvalitu života pacientů s onemocněním COVID-19 a na výskyt nežádoucích účinků u těchto pacientů. Zahrnuly se studie, které porovnávaly podávání antibiotik s podáváním placeba, nepodáváním žádné léčby, podáváním obvyklé léčby, podáváním jiného antibiotika nebo podáváním léčby proti onemocnění COVID-19, o které se ví, že může být do určité míry účinná (např. remdesivir, dexametason). Z review se vynechaly studie porovnávající léčbu antibiotiky s léčbou, o které se ví, že je neúčinná (např. hydroxychlorochin) nebo u které není vliv na onemocnění známý.

Hodnotil se vliv antibiotik na:

-          Úmrtnost

-          Zlepšení, nebo zhoršení příznaků

-          Výskyt nežádoucích účinků

-          Výskyt poruch srdečního rytmu

-          Kvalitu života

Postup

Vyhledávaly se studie zkoumající použití antibiotik v léčbě onemocnění COVID-19 u pacientů, jejichž stav vyžaduje péči v nemocnici (hospitalizovaní pacienti), i u pacientů, jejichž stav péči v nemocnici nevyžaduje (ambulantní pacienti).

Porovnávaly a shrnovaly se výsledky studií. Podle metody tvorby studie a její velikosti se hodnotila jistota důkazů.

Výsledky

Našlo se 11 studií s celkovým počtem 11 281 účastníků, které zkoumaly použití antibiotik v léčbě onemocnění COVID-19. Všech 11 studií zkoumalo léčbu azitromycinem. Devět studií (10 807 účastníků) porovnávalo podávání azitromycinu s nepodáváním žádné léčby, podáváním placeba nebo podáváním samostatné obvyklé léčby. Dvě studie porovnávaly podávání azitromycinu s podáváním jiného antibiotika: linkomycinu (1 studie, 24 účastníků) a klarithromycinu (1 studie 450 účastníků). Tyto studie však nepřinesly data, která by mohla být použita v tomto review, proto se naše závěry týkají pouze azitromycinu.

Sedm studií zahrnovalo pacienty se středně závažným až závažným průběhem onemocnění COVID-19 v nemocniční péči. Čtyři studie zahrnovaly ambulantní pacienty s mírným průběhem onemocnění COVID-19. V rámci studií se podávaly různé dávky azitomycinu.

Nalezlo se 19 v současnosti probíhajících studií. Nehodnotilo se 15 dokončených studií, protože se čeká na doplnění informací od jejich autorů, nebo ještě nebyly publikovány.

Hlavní výsledky

Hospitalizovaní pacienti se středně závažným až závažným průběhem onemocnění COVID-19

Podávání azitromycinu nevede v porovnání s podáváním obvyklé léčby ke snížení, nebo zvýšení počtu úmrtí v době 28 dní po léčbě (4 studie, 8 600 účastníků). V porovnání s podáváním samostatné obvyklé léčby nebo placeba, podávání azitromycinu pravděpodobně:

-          Nevede ke zhoršení stavu pacientů (1 studie, 7 311 účastníků)

-          Nevede ke zlepšení stav pacientů (3 studie, 8 172 účastníků)

-          Nevede ke zvýšení, ani snížení výskytu závažných nežádoucích účinků (4 studie, 794 účastníků) ani poruch srdečního rytmu (4 studie, 7 865 účastníků)

Podávání azitromycinu může mírně zvýšit výskyt nezávažných nežádoucích účinků v porovnání s podáváním samostatné obvyklé léčby (3 studie, 355 účastníků).

Žádné studie nezkoumaly vliv podávání azitromycinu na kvalitu života.

Ambulantní pacienti s mírným průběhem onemocnění COVID-19

V porovnání s podáváním samostatné obvyklé léčby nebo placeba má azitromycin jen malý, nebo žádný vliv na:

-          Úmrtnost pacientů v 28 dnech po léčbě (3 studie, 8 76 účastníků)

-          Zhoršení průběhu nemoci v 28 dnech po léčbě (3 studie, 8 76 účastníků)

-          Zlepšení příznaků onemocnění COVID-19 ve 14 dnech po léčbě (1 studie, 138 účastníků)

Není jasné, jestli podávání azitromycinu v porovnání s podáváním samostatné obvyklé léčby nebo placeba snižuje, nebo zvyšuje výskyt nežádoucích účinků (2 studie, 454 účastníků).

Žádná studie se nezabývala výskytem nezávažných nežádoucích účinků, poruch srdečního rytmu ani vlivem na kvalitu života.

Omezení

Tvůrci review jsou si velmi jistí důkazy o léčbě azitromycinem hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19. Menší jistota důkazů však panuje u léčby azitromycinem ambulantních pacientů s onemocněním COVID-19, a to zejména proto, že některé studie měly jisté nedostatky. Není tak možné vytvořit jednoznačný závěr. Spolehlivé důkazy se nalezly pouze o jednom zástupci antibiotik, azitromycinu. Účinnost jiných antibiotik v léčbě onemocnění COVID-19 je tedy nejasná. Aby bylo možné tuto otázku zodpovědět, bude potřeba pokračovat v hledání nových studií. Nalezené důkazy nenapovídají tomu, že by byl azitromycin vhodnou léčbou onemocnění COVID-19, zvláště přihlédne-li se k nebezpečí rozvoje antibiotické rezistence. Azitromycin ani žádné jiné antibiotikum by nemělo být používáno v léčbě pacientů s onemocněním COVID-19 mimo dobře navržené a schválené studie.

Aktuálnost

Důkazy jsou aktuální k 14.6.2021

Literatura

Popp M, Stegemann M, Riemer M, Metzendorf M-I, Romero CS, Mikolajewska A, Kranke P, Meybohm P, Skoetz N, Weibel S. Antibiotics for the treatment of COVID‐19. Cochrane Database of Systematic Reviews 2021, Issue 10. Art. No.: CD015025. DOI: 10.1002/14651858.CD015025. Accessed 15 November 2021.