Cochrane Systematic Review - Intervention Version published: 07 December 2016
ABSTRAKT
Východiska
Na pracovišti jsou běžně přítomna respirační rizika. V závislosti na nebezpečí a expozici mohou jejich zdravotní důsledky zahrnovat: mírná až život ohrožující onemocnění způsobená infekčními činiteli, akutní účinky sahající od podráždění dýchacích cest po chronické plicní stavy nebo dokonce rakovinu z expozice chemikáliím nebo toxinům. Používání dýchacích ochranných pomůcek (DOP) je důležitým preventivním opatřením v mnoha pracovních podmínkách. DOP poskytuje ochranu pouze při správném nošení, při bezpečném sundávání a při pravidelné výměně nebo údržbě. Důležitou nezodpovězenou otázkou zůstává účinnost behaviorálních zásahů na podporu používání DOP u pracovníků, které jsou zaměřené buď na zaměstnavatele, nebo organizace či na jednotlivé pracovníky.
Cíle
Posoudit dopady jakéhokoli behaviorálního zásahu zaměřeného na organizace, nebo na jednotlivé pracovníky na pozorované nebo respondenty nahlášené použití DOP u pracovníků ve srovnání s žádným nebo alternativním zásahem.
Metodika vyhledávání
Vyhledávání jsem provedli v databázích Cochrane Work Group Specialised Register, Cochrane Central Register of Controlled Trials (CENTRAL 2016, vydání 07), MEDLINE (1980 až 12. srpna 2016), EMBASE (1980 až 20. srpna 2016) a CINAHL (1980 až 12. srpna 2016) .
Kritéria výběru
Zahrnuli jsme randomizované kontrolované studie (RCT), kontrolované studie před a po (CBA) a přerušené časové série (ITS) porovnávající behaviorální zásahy na podporu používání DOP u pracovníků oproti žádným nebo jakýmkoli jiným behaviorálním zásahům.
Sběr a analýza dat
Čtyři autoři nezávisle vybrali relevantní studie, vyhodnotili riziko zkreslení a extrahovali data. Za účelem objasnění informací jsme kontaktovali výzkumníky. Kde byly studie dostatečně podobné, sdružili jsme údaje o výsledcích ze zahrnutých studií.
Hlavní výsledky
Zahrnuli jsme čtrnáct studií s 2052 účastníky, které hodnotily účinek školení a vzdělávání na používání DOP. Zařazené studie byly prováděny s pracovníky na farmách, ve zdravotnictví, v kancelářích, u pracovních linek a koksárenských pecí, stejně jako se studenty ošetřovatelství a lidmi s různým povoláním. Všechny zahrnuté studie uváděly účinky intervencí jako je použití DOP, správné užívání DOP nebo jako nepřímé indikátory správného používání DOP. Nenalezli jsme žádné studie, kde byl zásah proveden a zhodnocen na úrovni celé organizace, nebo ve kterém byl hlavní důraz kladen na pozitivní nebo negativní motivace k použití DOP. Kvalitu důkazů pro všechna srovnání jsme hodnotili jako nízkou až velmi nízkou.
Školení versus žádné školení
Jedna CBA studie u zdravotnických pracovníků porovnávala školení se zkouškou pomůcky a bez zkoušky s úplnou absencí intervence. Studie zjistila, že míra správně nasazených respirátorů se příliš nelišila u pracovníků, kteří absolvovali výcvik se zkouškou (relativní riziko (RR) 1,17, 95% interval spolehlivosti (CI) 0,97 až 1,10) nebo výcvik bez ní (RR 1,16, 95% CI 0,95 až 1,42) ve srovnání s těmi, kteří neabsolvovali školení. Dva RCT hodnotící školení nepřispěly k analýzám kvůli nedostatku údajů.
Konvenční školení s doplňkovými výukovými prostředky versus samotné konvenční školení
Jedna klastrová randomizovaná studie porovnávala konvenční školení s demonstrací DOP oproti samotnému školení a neukázala žádný významný rozdíl ve vhodném použití DOP mezi oběma skupinami (RR 1,41, 95% CI 0,96 až 2,07).
Jeden RCT porovnával interaktivní školení s pasivním školením, s informační obrazovkou a s informační knihou. Průměrné skóre výkonnosti DOP pro aktivní skupinu se nelišilo od skóre pasivní skupiny (rozdíl průměrů (MD) 2,10, 95% CI −0,76 až 4,96). Aktivní skupina však zaznamenala významně vyšší skóre než skupina pracující s knihou (MD 4,20, 95% CI 0,89 až 7,51) a skupina pracující s obrazovkou (MD 7,00, 95% CI 4,06 až 9,94).
Jeden RCT porovnával počítačový simulační výcvik s konvenčním výcvikem osobních ochranných prostředků (OOP), ale uváděl pouze výsledky pro nasazení a sundavání celotělového OOP.
Vzdělávání versus žádné vzdělávání
Jedna RCT zjistila, že mnohostranná vzdělávací intervence zvýšila používání DOP (poměr rizika (RR) 1,69, 95% CI 1,10 až 2,58) po třech letech sledování ve srovnání se žádným zásahem. Nebyl však pozorován žádný rozdíl mezi intervencí a kontrolou po jednoročním, dvouletém nebo čtyřletém sledování. Dva RCT nepodaly dostatek údajů, aby mohly být zahrnuty do analýzy.
Čtyři CBA studie hodnotily účinnost vzdělávacích intervencí a nezjistily žádný vliv na frekvenci nebo správnost použití DOP, s výjimkou jedné studie pro použití masky N95 (RR 4,56, 95% CI 1,84 až 11,33, 1 CBA) u pracovníků.
Motivační rozhovor versus tradiční přednášky
Jedna studie CBA zjistila, že účastníci, kterým bylo poskytnuto vzdělávání na základě motivačního skupinového rozhovoru zaměřeného na bezpečnostní výchovu, zaznamenali vyšší hodnocení v kontrolním seznamu měřícím používání OOP (MD 2,95, 95% CI 1,93 až 3,97) než kontrolní pracovníci, kteří se účastnili tradičních vzdělávacích lekcí.
Závěry autorů
Existují jen velmi málo kvalitní důkazy o tom, že behaviorální intervence, konkrétně vzdělávání a školení, nemají významný vliv na frekvenci nebo správnost používání DOP u pracovníků. Nebyly provedeny žádné studie týkající se motivací nebo zásahů na úrovni organizace. Zahrnuté studie měly metodická omezení, a proto potřebujeme další velké RCT s jasnější metodologií, pokud jde o náhodné generování sekvencí, utajení alokace a zaslepení hodnotitelů, aby bylo možné vyhodnotit účinnost behaviorálních intervencí pro zlepšení používání DOP na organizační i individuální úrovni. Kromě toho by v dalších studiích měly být zváženy některé překážky úspěšného používání DOP jako jsou zkušenosti se zdravotním rizikem, typy DOP a postoj zaměstnavatele k používání DOP.
NESTRUKTUROVANÝ SOUHR
Způsoby vedení pracovníků k nošení ochranného vybavení zabraňující vdechování škodlivých látek
Na mnoha pracovištích je běžné, že vzduch obsahuje zdraví škodlivé látky. Ty mohou zahrnovat bakterie a viry, různé dýmy a kouř, prach a částice jako je azbest nebo zrnka. V závislosti na druhu a množství vdechovaných částic se zdravotní důsledky mohou lišit od mírných až po život ohrožující. Tyto důsledky se pohybují od pocitů podráždění až po krátkodobá a dlouhodobá onemocnění včetně rakoviny. V mnoha pracovních prostředích se používají dýchací ochranné pomůcky (DOP), aby se pracovníkům zabránilo ve vdechování škodlivých látek. Byly zavedeny různé způsoby, jak učit pracovníky efektivnímu používání DOP. Není však jasné, jak dobře fungují. Proto jsme chtěli zjistit, zda existují zásahy, které mohou vést pracovníky ke správnému či častějšímu používání DOP.
Nalezené studie
Hledali jsme relevantní výzkumné studie indexované v databázích do 20. srpna 2016. Našli jsme čtrnáct studií, které analyzovaly účinnost behaviorálních intervencí na podporu používání DOP. Objevili jsme také jednu probíhající studii. Studie byly prováděny s 2052 pracovníky na farmách, ve zdravotnictví, u pracovních linek, v kancelářích a u koksárenských pecích, stejně jako se studenty ošetřovatelství a lidmi s různým povoláním. Nenalezli jsme žádné studie, ve kterých vědci prováděli a hodnotili zásah na úrovni celé organizace.
Co říká výzkum
Všechny zahrnuté studie porovnávaly různé vzdělávací a školicí zásahy na přesvědčení pracovníků ke správnému nebo častějšímu používání DOP. Nalezli jsme důkazy velmi nízké kvality, že behaviorální intervence jako je vzdělávání a školení, nezvyšují počet pracovníků, kteří používají DOP nebo kteří je používají správně.
Celkový výsledek
Došli jsme k závěru, že existují jen důkazy o nízké nebo velmi nízké kvalitě, že behaviorální zásahy nepřesvědčí pracovníky ke správnému či častějšímu používání DOP. Je pravděpodobné, že dojde ke změně našich závěrů, jakmile budou zveřejněny nové studie. Potřebujeme kvalitnější studie, které se zabývají účinností různých typů zásahů. Pro zlepšení efektivního používání DOP by měly být tyto zásahy zaměřeny na jednotlivce i organizace. Kromě toho by v dalších studiích měly být zváženy některé překážky úspěšného používání DOP, jako jsou zkušenosti se zdravotním rizikem, typy DOP a postoj zaměstnavatele k používání DOP.
ZÁVĚRY AUTORŮ
Důsledky pro praxi
Podle důkazů poskytnutých v tomto Cochrane review nemají behaviorální intervence - konkrétně vzdělávání a školení - významný dopad na frekvenci nebo správnost používání DOP u pracovníků. To může být způsobeno nedostatkem studií s nízkým rizikem zkreslení. Před provedením jakýchkoli silných doporučení je třeba lépe posoudit zásahy na podporu správného používání DOP, aby se prokázala jejich účinnost. Nebyly provedeny žádné studie zkoumající motivace k používání DOP.
Důsledky pro výzkum
Studií s nízkým rizikem zkreslení hodnotící účinnost behaviorálních intervencí na podporu užívání DOP je nedostatek. Intervence použité ve studiích zahrnutých v tomto Cochrane review se zaměřují především na vzdělávání a školení. Potřebujeme studie hodnotící účinnost jiných intervencí a jejich kombinací ke zlepšení používání DOP u pracovníků ve srovnání se samotným vzděláváním. Příklady těchto dalších intervencí zahrnují: legislativu a vymáhání; motivace (např. peněžní nebo pozitivní zpětná vazba); sankce a negativní zpětnou vazbu; a změny bezpečnostního klimatu a kultury organizace.
Vzhledem k malým účinkům udaných ve studiích zahrnutých do tohoto Cochrane review by velikost vzorku nových studií měla být nejméně 400 účastníků. Tato velikost vzorku je založena na odhadu malé velikosti účinku 0,2 (Norman 2012). Nové studie by měly používat a jasně udávat náhodné generování sekvence, utajení alokace a zaslepení hodnotitele. Nové studie by měly hodnotit účinnost behaviorálních intervencí pro zlepšení používání DOP na organizační i individuální úrovni pomocí různých typů pracovníků. Studie by se měly provádět jak v zemích s vysokými, tak i nízkými a středními příjmy. Behaviorální intervence zaměřené na úrovni pracovníků by měly být prováděny v malých průmyslových odvětvích v zemích s nízkými a středními příjmy, zatímco intervence zaměřené na národní nebo organizační úrovni by měly být prováděny ve větších organizacích v zemích s příjmy vysokými. Budoucí studie by také měly zvážit a zohlednit dopad známých překážek v používání DOP, jako je vnímání zdravotního rizika, postoje zaměstnavatelů a snadnost a pohodlí při používání.
Poděkování
Abstrakt, nestrukturovaný souhrn a závěry autorů tohoto systematického review byly přeloženy do češtiny Lukášem Duškem a editovány Simonou Slezákovou, členkou Českého Cochrane centra 15. 5. 2020. Originální dokument je k dispozici v Cochrane knihovně: https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD010157.pub2/full
Abstract, plain language summary and Author’s conclusions of this systematic review were translated into the Czech language by Lukas Dusek and edited by Simona Slezáková, member of Cochrane Czech Republic on 15 May 2020. The English Special Collection is available on the Cochrane Library: https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD010157.pub2/full