Cochrane Systematic Review - Prototype Version published: 08 April 2020
ABSTRAKT
Východiska
Onemocnění COVID-2019 (způsobené koronavirem 2019) je rychle se šířící onemocnění klasifikované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako pandemie. Abychom podpořili doporučení WHO týkající se karantény, provedli jsme rychlé review (rapid review) zabývající se účinností karanténních opatření v průběhu významného šíření onemocnění způsobených koronaviry.
Cíle
Provedli jsme rychlé review ke zhodnocení účinnosti karantény (samotné nebo v kombinaci s dalšími opatřeními) uvalené na osoby, které byly v kontaktu s potvrzenými případy COVID-19, které cestovaly ze zemí s deklarovanou nákazou, nebo které žijí v oblastech s rozsáhlým šířením tohoto onemocnění.
Metodika vyhledávání
Informační specialista provedl dne 12. února 2020 vyhledávání v následujících databázích: PubMed, Ovid MEDLINE, WHO Global Index Medicus, Embase a CINAHL. Toto vyhledávání bylo aktualizováno ke dni 12. března. WHO poskytla záznamy z každodenního vyhledávání v čínských databázích až do dne 16. března 2020.
Kritéria pro výběr
Kohortové studie, studie případů a kontrol, série kazuistik, časové řady, přerušené časové řady a studie využívající matematické modelování, které hodnotily účinnost jakéhokoliv typu karantény na kontrolu šíření onemocnění COVID-19. Jako nepřímé důkazy pro současné šíření onemocnění COVID-19 jsme zahrnuli také studie zabývající se onemocněními SARS (severe acute respiratory syndrome) a MERS (Middle East respiratory syndrome).
Sběr dat a analýza
Dva autoři tohoto review nezávisle na sobě prošli 30 % všech záznamů, jeden autor prošel zbývajících 70 % záznamů. Dva autoři tohoto review nezávisle na sobě prošli všechny potenciálně relevantní full-texty publikací. Jeden autor tohoto review extrahoval data a zhodnotil kvalitu důkazů pomocí GRADE, zatímco další autor toto hodnocení ověřil. Jistotu důkazů (certainity of evidence) jsme hodnotili pro čtyři primární výstupy (outcomes): incidence, další přenos, mortalita a využívání zdrojů.
Hlavní výsledky
Zahrnuli jsme celkem 29 studií; 10 modelových studií týkajících se COVID-19, čtyři observační studie a 15 modelových studií týkajících se onemocnění SARS a MERS. Z důvodu různorodosti použitých metod měření a analýz napříč sledovanými výstupy jsme nemohli provést meta-analýzu, a provedli jsme tedy narativní syntézu. Vzhledem ke svému typu je kvalita důkazů shromážděných pro toto review hodnocena pomocí GRADE jako nízká až velmi nízká.
Modelové studie shodně uváděly přínos simulovaných karanténních opatření. Na základě různých možných scénářů tak například karanténa osob, které byly v kontaktu s potvrzenými či podezřelými případy, zabránila vzniku dalších 44 až 81 % následných případů a 31 až 63 % úmrtí ve srovnání s modelem bez karantény (případy výskytu: 4 modelové studie týkající se COVID-19 a SARS; mortalita: 2 modelové studie týkající se COVID-19 a SARS; nízká kvalita důkazů). Důkazy velmi nízké kvality naznačují, že čím dříve jsou karanténní opatření přijata, tím více se ušetří nákladů (2 modelové studie týkající se SARS). Na základě důkazů velmi nízké kvality se zdá, že uvalení karantény na cestovatele ze země s prokázaným šířením má na snížení incidence malý efekt (2 modelové studie týkající se SARS). Pokud byla karanténa kombinována s dalšími preventivními a kontrolními opatřeními, jako například uzavření škol, omezení cestování a sociální distancování, prokazovaly modely větší účinek na snížení počtu nových případů, přenosů i úmrtí než samostatná jednotlivá opatření (případy výskytu: 4 modelové studie týkající se COVID-19; další přenos: 2 modelové studie týkající se COVID-19; mortalita: 2 modelové studie týkající se COVID-19; nízká spolehlivost důkazů). Studie týkající se onemocnění SARS a MERS byly v souladu se závěry studií týkajících se onemocnění COVID-19.
Závěry autorů
Současné důkazy týkající se onemocnění COVID-19 jsou omezené na modelové studie, které odhadují parametry na základě současných útržkovitých znalostí. Závěry těchto studií konzistentně prokazují, že karanténa je pro snížení incidence a mortality v průběhu pandemie COVID-19 důležitá. Aby byla zajištěna dostatečná účinnost, je důležité implementovat karanténu včas a kombinovat ji s dalšími opatřeními pro ochranu veřejného zdraví. Aby byla bilance zavedených opatření co nejlepší, musí rozhodující orgány trvale monitorovat situaci šíření onemocnění a dopad zaváděných opatření. Testování reprezentativních vzorků v různých prostředích může pomoci zhodnotit skutečnou prevalenci infekce, a tím snížit míru nejistoty předpokladů těchto modelů.
Toto review, které bylo podpořeno Danube-University-Krems, zadala WHO.
NESTRUKTUROVANÝ SOUHRN
Východiska
Koronavirus (způsobující onemocnění COVID-19) je nový virus, který se rychle šíří světem. COVID-19 se šíří snadno mezi lidmi, kteří jsou v blízkém kontaktu, nebo kašlem či kýcháním. Většina nakažených má jen mírné příznaky podobné chřipce, ale u některých osob může virus způsobit vážnou chorobu nebo smrt.
V současnosti neexistuje žádná účinná léčba ani vakcína (léčivo, které zabraňuje tomu, aby člověk onemocněl určitou chorobou), takže je nezbytné šíření této nemoci zpomalit (kontrolovat) jinými způsoby. Jedním z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kontrolu tohoto onemocnění je karanténa. To znamená oddělit zdravé lidi od ostatních zdravých lidí pro případ, že by měli virus a mohli by jej dále šířit. Další podobná opatření jsou izolace (jako karanténa, ale pro osoby s příznaky COVID-19) a sociální distancování (při němž lidé bez příznaků udržují fyzický odstup od ostatních osob).
Co jsme chtěli zjistit?
Chtěli jsme zjistit, zda a jak moc je karanténa účinná při zabraňování šíření COVID-19 a zda se díky ní dá předejít úmrtím. Chtěli jsme zjistit, zda je účinnější, je-li kombinována s dalšími opatřeními, jako je například uzavření škol. Chtěli jsme také vědět, jaké jsou náklady těchto opatření.
Popis studií
COVID-19 se šíří velmi rychle, proto jsme na tyto otázky potřebovali znát odpovědi co nejdříve. To znamená, že jsme zkrátili některé postupy, které jsou při vytváření Cochrane review obvyklé. Jsme však přesvědčeni, že tyto změny neovlivnily naše celkové závěry.
Hledali jsme studie, které hodnotily účinnost jakékoliv druhu karantény v jakémkoli prostředí na šíření a závažnost onemocnění COVID-19. Hledali jsme také studie, které hodnotily karanténu současně s dalšími opatřeními, jako je například izolace, sociální distancování, uzavření škol a hygiena rukou. COVID-19 je nové onemocnění, takže abychom získali co nejvíce důkazů, hledali jsme také studie týkající se podobných virů, například SARS (severe acute respiratory syndrome) a MERS (Middle East respiratory syndrome).
Studie hodnotily počet případů COVID-19, SARS nebo MERS, kolik lidí se nakazilo, jak rychle se virus šířil, kolik lidí zemřelo a jaké byly náklady karanténních opatření.
Hlavní výsledky
Zahrnuli jsme celkem 29 studií. Deset studií se zaměřovalo na COVID-19, patnáct na SARS, dvě na SARS a další viry a dvě na MERS. Většina studií kombinovala existující data tak, aby vytvořila model (simulaci), který by byl schopen predikovat, k jakým událostem by mohlo v průběhu času dojít, a to pro různé osoby v různých situacích (tzv. modelové studie). Studie týkající se COVID-19 simulovaly propuknutí onemocnění v Číně, ve Spojeném království, v Jižní Koreji a na výletní lodi Diamond Princess. Čtyři studie sledovaly zpětně efekt karantény na 178 122 osobách zasažených při propuknutí onemocnění SARS a MERS (tzv. „kohortové“ studie). Zbývající studie modelovaly šíření onemocnění SARS a MERS.
Všechny modelové studie zjistily, že simulovaná karanténní opatření snižují počet osob s onemocněním o 44 % až 81 % a počet úmrtí o 31 % až 63 %. Kombinace karantény s dalšími opatřeními, jako jsou například uzavření škol nebo sociální distancování, je při omezení šíření COVID-19 účinnější než karanténa samotná. Studie týkající se SARS a MERS byly v souladu se studiemi týkajícími se COVID-19.
Dvě modelové studie o SARS hodnotily náklady. Zjistily, že náklady jsou nižší, jsou-li karanténní opatření přijata dříve.
Co se týká spolehlivosti nalezených důkazů, nemůžeme si jí být jisti z několika důvodů. Studie týkající se COVID-19 vycházejí ve svých modelech z omezeného množství údajů a také z rozdílných předpokladů o chování tohoto viru (např. jak rychle se šíří). Další studie zkoumaly SARS a MERS, takže z nich nelze odvozovat, že by jejich výsledky byly shodné také pro COVID-19.
Závěr
I přes omezené důkazy hodnocené v tomto review všechny studie ukazují, že karanténa je důležitá pro snížení počtu nakažených osob a úmrtí. Výsledky ukazují, že karanténa byla účinnější a méně nákladná, pokud byla zahájena včas. Kombinace karantény s dalšími preventivními a kontrolními opatřeními měla větší účinek než karanténa samotná.
Toto review obsahuje důkazy publikované do 12. března 2020.
ZÁVĚRY AUTORŮ
Význam pro praxi
I přes omezené důkazy, které se týkají vlivu karantény na kontrolu onemocnění COVID-19, studie shodně vyvozují závěr, že karanténa je důležitým opatřením k ochraně veřejného zdraví, které omezuje počet nakažených osob a počet úmrtí. Z hlediska účinnosti i využití zdrojů se zdá klíčové, včasné a účelné zavedení karantény. Kombinace karantény s dalšími preventivními a kontrolními opatřeními prokázala největší účinky na omezení přenosu, počet následných případů a mortalitu. Aby byla bilance zavedených opatření co nejlepší, musí rozhodující orgány trvale monitorovat situaci šíření onemocnění a dopad zaváděných opatření.
Význam pro výzkum
Je nezbytné, aby probíhal další výzkum důležitých parametrů dynamiky onemocnění COVID-19, jako například prevalence nebo smrtnosti. Testování reprezentativních vzorků v různých prostředích může pomoci zhodnotit skutečnou prevalenci infekce, což by významně snížilo nejistotu uvedených modelových simulací. Modelové studie simulující účinnost kontrolních opatření na zamezení šíření COVID-19 pak mohou být aktualizovány, jakmile budou tyto důležité parametry známy. Je také potřeba provést nerandomizované studie intervencí, které budou hodnotit účinnost karantény na šíření COVID-19, jak samostatně, tak v kombinaci s dalšími opatřeními pro ochranu veřejného zdraví. Různé státy celého světa implementovaly kombinace preventivních a kontrolních opatření s odlišnou intenzitou a rychlostí. Srovnání účinnosti těchto strategií nám pomůže získat více důkazů pro budoucí pandemie.
Poděkování
Abstrakt, nestrukturovaný souhrn a závěry autorů tohoto systematického review byly přeloženy do češtiny Janou Djakow a editována Terezou Vrbovou, členem Českého Cochrane centra a Miloslavem Klugarem ředitelem Českého Cochrane centra 28. 4. 2020. Originální dokument je k dispozici v Cochrane knihovně: https://doi.org/10.1002/14651858.CD013574
Abstract and plain language summary of this systematic review were translated into the Czech language by Jana Djakow and edited by Tereza Vrbova member of Cochrane Czech Republic and Miloslav Klugar director of Cochrane Czech Republic on 24. 4. 2020. The English Special Collection is available on the Cochrane Library: https://doi.org/10.1002/14651858.CD013574